Aktuality


Ruční ovládání pedálů je nejčastější přestavbou auta pro handicapované řidiče. Redakce Můžeš byla svědkem takové úpravy u vozu Subaru Outback. Trvala více než tři hodiny a zajímavé je, že ji prováděl vozíčkář. 






Text: Petr Buček
Foto: Jan Šilpoch
 
Pan Karel Olšovský (redakce jméno upravila, zákazník, který si objednal přestavbu, nechtěl být v článku uveden) žije na severu Čech na dohled od Ještědu. V mládí přišel o obě nohy a pedály ovládá pákou vedle volantu. Jeho letité subaru už neslibuje do budoucna velkou spolehlivost, a tak se rozhodl pro novější.

Zvolil pět let staré Subaru Outback, které dosud sloužilo jako služební vůz a má za sebou pravidelné servisní prohlídky. Ty jsou u ojetého auta alespoň nějakou zárukou toho, že panu Olšovskému nebude v příštích deseti letech dělat vážnější starosti. Na tuto dobu čerpá státní příspěvek na pořízení vozu, od úřadu práce má přislíbenou maximální částku 200 tisíc korun, další peníze od státu pokryjí úpravu.
 
„O úpravě na ruční ovládání jsem měl jasno od začátku. Byl jsem s ním spokojený v předchozím autě, zvolil jsem proto stejného dodavatele,“ říká Karel Olšovský. Jelikož žije pod horami a nejbližší lyžařská sjezdovka leží jen pár set metrů od jeho bydliště, rozhodl se opět pro auto s pohonem všech kol.

„Je to příjemný pocit, když víte, že se rozjedete i na zasněžené silnici,“ uvádí řidič, pro kterého je podobně jako u dalších handicapovaných auto veledůležitým každodenním pomocníkem, na něhož se potřebují spolehnout v každé situaci.
 
Jeho starší i nové subaru má automatickou převodovku. Přestavba na ruční ovládání se proto týká jen brzdového a plynového pedálu. „Nabízíme ale úpravy na ruční řízení také pro auta s manuálním řazením. Spojka se v takovém případě ovládá elektronicky,“ říká Libor Vyšohlíd z firmy API CZ.

Subaru Outback upravoval poprvé. Znamenalo to, že pana Olšovského navštívil už týden před úpravou, aby prostor okolo sloupku řízení, volantu a pedálů proměřil. Poté sadu dílů pro ruční ovládání jeho kolegové během jednoho dne vyrobili.
 
Vozíčkář upravuje auto vozíčkářům
Namontovat ruční ovládání přijel Libor Vyšohlíd k panu Olšovskému domů před jeho rodinný dům. „Ručních ovládání namontuji tak deset až patnáct ročně. Jsem vozíčkář a auto upravuji vozíčkářům. Vnímám, že mi důvěřují více, než kdyby auto přestavoval zdravý mechanik,“ říká Libor Vyšohlíd.

Nejdříve jednotlivé díly vyskládal na zem před auto, abychom si udělali obrázek, kolik kovových součástek bude potřebovat.

Jednotlivé díly ručního řízení mají jednoduchý úkol: musí propojit páku u volantu s pedály tak, aby je řidič ovládal jednou rukou. Celá sada i s montáží přijde na zhruba 20 000 korun. Záleží na tom, na jaké auto se montuje.
 
Potom Libor Vyšohlíd přesedá ze svého vozíku na sedadlo auta a pouští se do práce. Kolem sebe si rozkládá nářadí, šroubky a další materiál. Něco leží na sedadle spolujezdce, něco na vozíku a zbytek našel místo nahoře na palubní desce. Zdravý mechanik by asi po většinu montáže klečel vedle auta a hlavu by nořil pod volant. Libor Vyšohlíd musí celou přestavbu provést ze sedadla řidiče. Později se ukázalo, že při tom musí zaujmout někdy i komplikovanou polohu.

Začíná tím, že odstraňuje spodní plastový kryt pod volantem. Odhaluje se sloupek řízení, k jehož úchytům se připevní základní konstrukce ručního ovládání. „U tohoto subaru je to dobré, ale někdy sem výrobci aut dávají tolik elektroniky, že se nám naše mechanické ovládání přichycuje hůře,“ popisuje Libor Vyšohlíd problémy s auty, které v dnešní době dostávají více a více elektronických součástek a ovladačů přímo na volantu.

U subaru ho nečekala ani demontáž volantu, který je zapotřebí u některých aut odejmout, aby bylo možné namontovat ruční ovládání.
 
Zleva i zprava od sloupku řízení upevňuje základní součástky – zhruba centimetr tlusté a asi deset centimetrů dlouhé šestihranné tyče. Ty pak navzájem spojuje dalším kovovým kusem a od něj už další tyčka směřuje pod volant. Libor Vyšohlíd tuto montáž provádí tak trochu naslepo. Ze sedadla řidiče se sklání pod volant a jeho ruce montují jednotlivé díly popaměti.
 
K tyčce směřující od sloupku řízení se pak upevňuje ovládací páka a dolů od ní odcházejí tyče k pedálům. Pohybem k sobě se ovládá plyn, od sebe brzda. Ukazuje se, že je tyče směřující k pedálům bude nutné trochu ohnout. S pomocí očkového klíče se to po chvíli Liboru Vyšohlídovi podaří. Když montuje spojení pedálů a potřebuje dostat ruce úplně dolů k podlaze auta, zaujímá polohu, které říká potápěč. Je v hlubokém předklonu, a přitom sám sobě vyčítá, že přes zimu trochu přibral na váze. Už však plánuje, jak na handbiku v létě zhubne.

Nejdelší čas zabere odladění správného chodu ovládací páky – aby byl plynulý, nezasekával se. Mechanik několikrát šrouby povoluje, poté utahuje, občas si pomůže mazacím sprejem.
 
Ovládací páku volantu montuje na levou stranu. Páku na levé straně volí většina handicapovaných řidičů, aby měli pravou ruku volnou k řazení na manuální nebo automatické převodovce.
 
Zápis do techničáku
Karel Olšovský na montáž dohlíží a už se těší, až se s novým autem projede. „Mám auta rád, takže se tak trochu nemohu dočkat,“ říká. Ročně autem najede okolo deseti tisíc kilometrů.
 
Během více než tříhodinové montáže se ukazuje, že přítomnost majitele auta přijde vhod. Alespoň v její finální fázi. Sám si může říci, jak daleko má být ovládací páka od volantu. Nejčastější pravidlo zní, že mezera má být stejná, jako je tloušťka dvou prstů řidiče, který bude s autem jezdit.

Také nastavování volantu je po montáží ručního řízení nemožné nebo jen omezené. Proto si musí Karel Olšovský říci, jaké poloze dává za volantem přednost. Ruční ovládání se podle toho nastaví.
 
Když je montáž u konce, čeká majitele vozu ještě administrativní část přestavby. Nejdříve pošle velký technický průkaz do firmy API CZ, kde do něj zapíšou provedenou úpravu na ruční ovládání. Poté vyrazí Karel Olšovský na úřad dopravně-správních agend. Tam úpravu potvrdí a vystaví nový malý technický průkaz. I v něm je ruční ovládání uvedeno. Kdyby chtěl v budoucnu další majitel tohoto auta ruční ovládání odstranit, měla by to provést odborná firma, a poté se změna opět uvede do technického průkazu.
 
Jediný nevratný zásah představuje při montáži úprava plastového krytu pod volantem. Musí se z ní uříznout menší či větší kus. Všechny ostatní díly lze z auta vymontovat a použít na jiném vozidle. Pokud se však jedná o jiný model vozu, je zapotřebí některé součástky přizpůsobit.
 
A jaké to je, když chce za volant s ručním ovládáním pedálů usednout zdravý řidič? „Většinou to není problém, je jen nutné zvyknout si na to, že pedály se více ovládají špičkou nohy. Trochu tam totiž překáží konstrukce ručního ovládání,“ vysvětluje mechanik Libor Vyšohlíd. Například jeho manželka, která má zdravé nohy, při dlouhých cestách dává přednost ručnímu ovládání. Je to prý pro ni pohodlnější. 


Všechny součástky ručního ovládání před montáží


Vozíček v roli odkládacího pultu na nářadí


Mechanik provádí montáže poslepu





prosinec
4

Test švýcarského autoklubu TCS porovnal výhled z 69 aut různých kategorií. Srovnání ukázalo, že ze stále oblíbenějších aut SUV řidiči nemají tak do... více
říjen
5

Automobilky v polovině září na výstavišti ve Frankfurtu ukázaly své novinky pro příští léta. Představily dva silné trendy: Stále populárnější kateg... více
srpen
10

Potřebujete-li ve voze ruční řízení, předváděcí jízdu můžete absolvovat obvykle jen jako spolujezdec. Redakce časopisu Můžeš však dostala možnost n... více
Starší články

Časopis Můžeš        Časopis Můžeš  

Konto BARIÉRY podporuje časopis o překonávání bariér Můžeš a spolupracuje s portálem AutemBezpečně.cz


Konto Bariéry - Nadace Charty 77, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 214 452, nadace77@bariery.cz Web by EMWAC Group | Design by OgilvyInteractive
Kentico logo